2 roky a 4 měsíce
Je sice konec ledna, ale venku je pořád jako na jaře. No a já místo toho, abych si pěkně tohle krásné počasí užívala jsem stále nemocná. Sotva jsem přestala mít po Vánocích kašel a dobrala jedny antibiotika, už mě začlo pro změnu bolet ouško. 11.1 jsme šli odpoledne k paní doktorce aby se mi na to ouško podívala a ona říkala, že to bude v pořádku. Jenže nebylo. Druhý den ráno jsme šli k paní doktorce znovu a to už mi musela ouško píchnout, protože jsem tam měla zánět. No a dostala jsem zase antibiotika. Ten den jsem celou dobu až do večera pořád brečela a držela si ouško. Maminka už z toho byla moc smutná a v jednu chvíli jsem si všimla, že trošku brečí se mnou. Nakonec tatínek zavolal strejdu Péťu aby se na mě přišel podívat. No, a co myslíte, nakonec než strejda přijel, tak mě ouško uplně přestalo bolet. Strejda mě sice prohlédl a kouknul se znovu do ouška, ale pak se jen smál a říkal, že teď už mi bude jen líp. Já jsem mu potom nosila všechny hračky ukázala jsem mu jak moc už jsem zdravá. Od té doby jsme ale nebyli venku, protože se maminka bojí. Prý abych se pořádně uzdravila. Antibiotika musím brát ještě do zítra a pak už snad budeme moct jít i ven.
No a protože teď potřebuju mít ouško pořád venku zakryté, maminka mi upletla novou čepičku.