20 měsíců
Stále ještě nevážím ani 10 kg, ale měřím kolem 83 cm. V 19ti měsících jsem byla na kontrole u paní doktorky a taky jsem dostala další injekci. Akorát, že po téhle injekci mě večer a pak druhý den ráno bolela strašně nožička a nemohla jsem na ní vůbec došlápnout. Maminka se toho moc lekla a tak hned volala paní doktorce, ale nakonec jsem se z toho přes dopoledne dostala a pak už zase běhala jako srnka.
Taky už jsem párkrát po sobě spala celou noc. Většinou se ale v noci probudím, stoupnu si a křičím na maminku. Zvykla jsem si, že mě maminka odnese k rodičům a tak spím až do rána u nich. Taky si v noci rovnou dám ještě trochu mlíka. Maminka z toho moc velkou radost nemá, ale co se dá dělat, já prostě jinak nedám.
Stále chodím spát po obědě a vydržím spát dlouho, maminka mě většinou po 2 hodinách vzbudí, abych pak v noci neřádila.
Je to asi dva dny, co jsem poprvé dosáhla na kliku a otevřela si dveře. S nočníkem stále moc nekamarádím, ale maminka to nevzdává a stále mě na něj zkouší posazovat. Občas se vyčůrám, párkrát jsem se i vykakala, ale jinak mě stále baví mít plínu. Proč bych se namáhala.
Maminka je ráda, že teď docela dobře papám. Dokonce si občas dám už i chleba.
Slov už umím opravdu hodně a rodiče si teď musí začít dávat dobrý pozor na pusu, protože já hned všechno opakuju. Mamince jsem už začla říkal „MAMINKO“ a od té doby je na mě mnohem hodnější a víc mi dovolí :o)
Teď když už je venku krásně, tak trávíme hodně času na zahradě. Tatínek mi dokonce vyrobil pískoviště, ale zatím si v něm ještě nehraju. Musí na něm zaschnout barva a přivézt písek. To bude ale sranda, už se na něj moc těším.
Občas mamince zavolá teta Lenka a chodíme na procházky s Emčou, které bude za pár dní jeden rok. Už se docela těším, až Emča začne běhat a budeme si moct spolu víc hrát.