Konečně doma
Tento den nás s maminkou ráno propustili z porodnice. Vážila jsem jen 2,60 kg a maminka byla dost nešťastná. Celý pobyt v porodnici prožívala dost nešťastně. Měli jsme velké problémy s kojením a i přesto, že jsme byli na dvoulůžkovém pokoji, nebyl tam chvíli klid. Bohužel naše spolubydlící měla velkou rodinu a tak se tam jedno odpoledne sešlo 16 jejich příbuzných v malém 2lůžkovém pokojíku. Maminka to tenkrát obrečela, protože jí moc bolely prsa a já stále nechtěla pít, takže musela při téhle 16ti násobné návštěvě odstříkávat mléko, aby nedostala do prsa zánět. Cestou z porodnice jsme se stavili hned pro umělé mléko, ikdyž kojení jsme s maminkou vzdávat rozhodně ještě nechtěli. Ten den bylo moc ošklivé počasí a pršelo. Doma si mě rodiče dali do postýlky a maminku přepadla zase špatná nálada, najednou měla strach, že se o mě nebude umět postarat. Já jsem spinkala a věděla, že to není pravda a že to všechno brzy zvládneme a budeme velké kamarádky :o)