S Emčou
Emča je moje, vlastně jediná kamarádka, když nepočítám sestřenku Anetku a pak velké bratrance, kteří si se mnou tak často nehrají. Maminka Emči nás s maminkou pozvala na oslavu jejích prvních narozenin. Bylo to moc prýma, protože s Emčou jsme se vždycky potkali akorát venku v kočárku a to jsem si nemohli pořádně hrát. Emča totiž ještě neumí chodit a tak zatím jen sedí v kočárku. Takhle to ale bylo něco uplně jiného, hráli jsme si s hračkama a honili se po čtyřech, taky jsem Emču naučila papat lízátka a vůbec jsem jí ukázala jak se dělají lotroviny co ještě neumí. Na oslavě byla i teta Janička a teta Iveta, která čeká v září miminko. Takže jsem jí s Emčou předvedli co jí za chvíli čeká. Chtěli jsme jí trochu postrašit, ale oni se jí ty naše lumpárny snad líbili!!!
Mysela jsem, že Emču konečně naučím chodit, protože při běhání je vždycky zábava. Zkoušela jsem jí zvednout ze země, ale nedařilo se to. Nakonec to dopadlo tak, že jsem byla s Emčou solidární a šla na čtyři. Alespoň jsem jí občas plácala po zadečku a říkala "Pojď Emo!"
Úplně jsem zapoměla. Emča dostala taky spoustu krásných dárečků, ale největší radost měla z lízátek (já taky). Zatímco její maminka měla zase radost s krásných věciček, do kterých bude v létě moct Emču při našich procházkach oblékat.